Bajgarová, Jitka

Ulice: Puškinovo náměstí 9
PSČ: 11000
Obec: Praha 6

 

Bajgarová, Jitka (roz. Brabcová)

Datum a místo narození, akademické tituly a vědecké hodnosti

  • PhDr. CSc.

Současné pracoviště, adresa, telefon, fax, e-mail

· Etnologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. – Kabinet hudební historie, Puškinovo nám. 9, Praha 6, 160 00,
tel.: 220 303 927, 224 311 212, fax: 224 324 728, e-mail: .

Soukromá adresa, telefon, fax, e-mail

· Matějská 43, Praha 6, 160 00, tel. 233 335 024

Stručná profesní biografie

· Gymnázium Litoměřice 1970–74; FF UJEP Brno (hudební věda/výchova – čeština) 1974–79; PhDr. 1980; interní vědecká aspirantura tamtéž 1982–1985; CSc. 1989. Stipendistka Českého hudebního fondu (lexikografické, ediční a výzkumné práce, 1980–81, 1985–88); Čs. televize Brno (dramaturg hudebních pořadů, 1981–82); Divadelní ústav v Praze (odborná pracovnice v hudebním oddělení, 1989–90); Muzeum české hudby/Národní muzeum v Praze (kurátorka, 1991); Ministerstvo kultury ČR (hudební referentka odboru umění, 1991–92); Ústav hudební vědy AV ČR v Praze (vědecká pracovnice, 1992–94); Moravské zemské muzeum v Brně (vedoucí oddělení dějin hudby a sekce věd o umění, 1994–98); samostatný grantový výzkum (1998–2002); Ústav hudební vědy AV ČR (od 2003 připojen k Etnologickému ústavu AV ČR jako odd. a posléze kabinet hudební historie, vědecká pracovnice, od 2002 dosud); tajemnice muzikologických kolokvií při Mezinárodním hudebním festivalu v Brně (1981–83); 1993–1997 a 2000–2005 členka předsednictva České hudební rady (2002–2005 místopředsedkyně); členka předsednictva Evropské hudební rady/IMC UNESCO (1993–96); 1993–97 a 2001–2003 členka grantové komise MK ČR pro oblast hudby (2002–2003 předsedkyně); členka redakční rady časopisu Hudební věda (od 2005 dosud); místopředsedkyně Rady programu MK ČR pro hodnocení programových projektů ve výzkumu a vývoji v oboru muzikologie (od 2005 dosud); předsedkyně České společnosti pro hudební vědu (2006–2009, ve výboru ČSHV 1999–2001 a 2004–2009); členka kuratoria Sudetendeutschen Musikinstitut in Regensburg (od 2007 dosud); členka Internationale Arbeitsgemeinschaft für die Musikgeschichte in Mittel- und Osteuropa an der Universität Leipzig (od 2003); členka Společnosti pro dějiny Němců v Čechách (od 2003). Spolupráce na evropských výzkumných projektech: Kulturelle Traditionen in Mitteleuropa: Musikleben zwischen Zentralismus und regionaler Spezifik am Beispiel der Rolle von Vereinen (1994–98, koord. Hochschule für Musik und darstellende Kunst in Wien); Musica migrans (Universität Leipzig, 2007–2008).

Zaměření vědecké činnosti

· Český a německý hudební život v českých zemích v 19.–20. století, brucknerovská recepce, vojenské hudby v kontextu hudebního života, mezinárodní kontakty české hudební kultury 1918–1938.

Výběrová bibliografie

 

  • knihy
    Antonín Štěpán Bulant. Příspěvek k problematice hudební migrace v 18. století, dis., UJEP Brno 1979; Koncertní život v Brně na přelomu 19. a 20. století. Příspěvek k problematice výzkumu hudebních center, kand. dis., UJEP Brno 1988; K brucknerovské recepci v českých zemích. Litoměřice jako specifické brucknerovské centrum v období mezi dvěma světovými válkami (pro Český hudební fond), Praha 1990; Hudební spolky v Brně a jejich role při utváření „hudebního obrazu“ města 1860–1918, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2005.

  • kolektivní díla, redigované sborníky
    Bohuslav Martinů anno 1981. Papers from an International Musicological Conference Prague, 26–28 May, 1981, Česká hudební společnost, Praha 1990 (edice); Antonín Dvořák – dramatik, Vydavatelství Motýl Pelhřimov – Divadelní ústav Praha 1994 (ed. s J. Burghauserem); hesla pro Slovník české hudební kultury, Editio Supraphon, Praha 1997; Kdo je kdo v současné české muzikologii, ČSHV, Praha 2001 (ed. s Janou Vojtěškovou); Miscellanea z výročních konferencí 1999 a 2000, ČSHV, Praha 2001; Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. Sborník ze stejnojmenné mezinárodní konference konané 28.–30. dubna 2005 v Praze, EÚ AV ČR, Praha 2007; Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2008 – Fenomén mecenášství v hudební kultuře. Kabeláč – Ištvan, ČSHV, o.s. a Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., v nakladatelství Agora, Praha 2010.

  • významné studie v časopisech a sbornících
    Komponistengruppen in der Katharina–Epoche vor dem Werdegang der russischen Nationaloper, in: Die Einflüsse einzelner Interpreten und Komponisten des 18. Jhs. auf das Musikleben ihrer Zeit (= Studien zur Aufführungspraxis und Interpretation von Instrumentalmusik des 18. Jhs.), Heft 13, Blankenburg/Harz 1980, s. 93–96; Podíl českých hudebníků na formování ruské opery v 18. století, in: Česko-ruské a československo-sovětské vztahy v hudbě. Sborník materiálů z hudebně vědecké konference. Ostrava 1980, ed. Karel Steinmetz, Ostrava 1981, s. 83–90; Reflexe bratislavského hudebního života mezi válkami v českých časopisech, in: Hudobná kritika v Bratislave 1920–1980. Zborník prác z muzikologickej konferencie konanej v dňoch 8. a 9. októbra 1980 v Bratislave, Bratislava 1982, s. 78–82; Několik poznámek k dramatické tvorbě Šimona Lomnického z Budče, in: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity XXXI, H 17, ed. R. Pečman, Brno 1982, s. 61–72; Einige Bemerkungen zu den Konzerten für Cembalo, Orgel oder Klavier von Jan Václav Stamic, in: Die Entwicklung des Solokonzertes im 18. Jahrhundert (= Studien zur Aufführungspraxis und Interpretation von Instrumentalmusik des 18. Jhs.), Heft 20, Blankenburg/Harz 1982, s. 82–84; K pojetí národnosti v hudbě u O. Hostinského, in: Pocta Otakaru Hostinskému. Sborník z vědeckého sympozia v Brně (10.–11. března 1980), ed. R. Pečman, Brno 1982, s. 147–151; Krédo kritika Graciana Černušáka, in: Gracian Černušák a otázky české hudební historiografie, kritiky, lexikografie, pedagogiky a výchovy hudebního publika. Hudebněvědná konference. Brno 7.–8. prosince 1982, ed. R. Pečman, Brno 1983, s. 29–31; Zu den Librettistik-Konzeptionen der ersten russischen Opern, in: Colloquium The Musical Theatre. Brno 1980, ed. R. Pečman, Brno 1984, s. 108–113; Zum Konzertleben in Brno um 1900 und Leoš Janáček, in: Colloquium Dvořák, Janáček and their time. Brno 1984, ed. R. Pečman, Brno 1985, s. 81–86; Zur Bach- und Händelrezeption im Konzertleben Mährens um 1900, in: Bach–Händel–Schütz. Alte Musik als ästhetische Gegenwart. Stuttgart 1985, Kassel 1987, sv. 2, s. 172–177; O dějatěľnosti v Rossii češskogo kompozitora XVIII věka A. Š. Bulanta, in: Češskaja muzyka kak nacionaľnoje i jevropějskoje javlenije. Měžvuzovskij sbornik trudov sovětskich i čechoslovackich muzykovědov, vypusk 6, vyd. Ministěrstvo kuľtury RSFSR, Novosibirskaja gosudarstvěnnaja konservatorija im. M. I. Glinki, Novosibirsk 1987, s. 51–57; Die „Sezession“ und Bohuslav Martinů, in: Bohuslav Martinů anno 1981, ed. J. Brabcová, Česká hudební společnost, Praha 1990, s. 34–41; Martinů kontra Bruckner. Zu einem Aspekt der deutschen Musikkultur in der Tschechoslowakei der 30er Jahre, in: Colloquium Bohuslav Martinů, his pupils, friends and contemporaries, Brno 1990, ed. P. Macek, Ústav hudební vědy FF MU Brno 1993, s. 152–156; Státní podpora hudby v současné České republice, in: Hudba a stát. Sborník z mezinárodní konference, Brno, 7.–8. 10. 1993, ed. L. Dohnalová, Česká hudební rada – Divadelní ústav, Praha 1993, s. 1–9 (s A. Chorvátovou); Zur Brucknerbewegung in der Tschechoslowakei der dreißiger Jahre, in: Bruckner-Symposion 1991. Bruckner-Rezeption, Bericht, Linz 1994, s. 179–183; Beseda brněnská a její koncerty na přelomu století, in: Besední dům. Architektura, společnost, kultura, Státní filharmonie Brno, Brno 1995, s. 107–124; Zum Konzertleben in Brünn in der Zeit der ersten Tschechoslowakischen Republik – Brünn als Musikstadt der 20er Jahre, Glasba med obema vojnama in Slavko Osterc: zbornik predavanj/Musik zwischen beiden Weltkriegen und Slavko Osterc: Sammelband von der internationalen musikwissenschaftlichen Konferenz, Slowenski glasbeni dnevi/Slowenische Musiktage 1995, ed. P. Kuret, Ljubljana 1996, s. 223–229; Staatliche Musikförderung ja, oder nein, oder in welchem Ausmaß, in: Musik als Wert und ihre Rolle im Prozess der europäischen Integration. Brno, 4.–5. 10. 1996, Institut für Musikwissenschaft der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Prag 1996, ed. L. Dohnalová, s. 45–54; Die Brünner Philharmoniker und ihre Konzerte um 1900, in: Festschrift Christoph-Hellmut Mahling zum 65. Geburtstag (= Mainzer Studien zur Musikwissenschaft 37), edd. A. Beer, K. Pfarr a W. Ruf, Hans Schneider, Tutzing 1997, s. 81–89; Der Brünner Musikverein und seine Konzerte um 1900, in: Kunst-Gespräche: Musikalische Begegnungen zwischen Ost und West, edd. Peter Andraschke a Edelgard Spaude, Rombach Verlag, Freiburg im Breisgau 1998, s. 37–68; Zur Problematik der Musikfeste um 1900, in: Prof. Jiří Fukač. Festschrift/Commemorative Book, ed. Stanislav Bohadlo, Gaudeamus Hradec Králové – Gate Náchod 1998, s. 23–30; Slavnosti, jubilea, symboly a hrdinové v životě hudebních spolků v Brně kolem roku 1900, in: Úloha spolkov, spoločností a združení v hudobných dejinách Európy. Die Aufgabe der Vereine, Gesellschaften und Vereinigungen in der Musikgeschichte Europas (Muzikologický seminár), ed. Edita Bugalová, Západoslovenské múzeum v Trnave, Trnava 2001, s. 92–99; Hudba na karlovarské kolonádě v první polovině 19. století aneb Kterak se Čechy k besedě protancovaly, in: Biedermeier v českých zemích. Sborník příspěvků z 23. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 6.– 8. března 2003, edd. Helena Lorenzová a Taťána Petrasová, KLP, Praha 2004, s. 268–280 (s Josefem Šebestou); Moravská lidová píseň ve sborové tvorbě Antonína Dvořáka, in: Opus musicum 36, 2004, č. 3, s. 11–14 (s Josefem Šebestou); „Hier geht es um Bekenntnis… “. Brucknerovská obec a brucknerovské aktivity v Litoměřicích 1929–1941, in: Hudební věda 41, 2004, č. 1–2, s. 119–158; Moravská lidová píseň ve sborové tvorbě Antonína Dvořáka. Tvůrčí zdroj ve skrytém tónu řeči (na příkladě op. 43, č. 2), in: František Sušil (1804–1868). Odkaz a inspirace, ed. Věra Frolcová, Město Rousínov – Etnologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Brno, Rousínov 2004, s. 165–172 (s Josefem Šebestou); Vojenské signály a pochody v Československé republice 1918–1938, in: Armáda a společnost v českých zemích v 19. a první polovině 20. století, ed. Jiří Rak a Martin Veselý, Univerzita J. E. Purkyně – Ústav slovansko-germánských studií, Ústí nad Labem 2004, s. 168–177 (s J. Šebestou); Osvětová funkce vojenských hudeb v 19. století v českých zemích, in: Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 24. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 4.–6. března 2004, edd. Kateřina Bláhová a Václav Petrbok, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2004, s. 296–312 (s Josefem Šebestou); Hudební regionalistika v brněnské muzikologické škole, in: Musicologia brunensis. Ad honorem Jan Racek, Bohumír Štědroň et Zdeněk Blažek 1905–2005. Sborník příspěvků z mezinárodní hudebněvědné konference Brno, 28.–29. ledna 2005, edd. Petr Macek a Rudolf Pečman, Koniasch Latin Press, Praha 2005, s. 224–230; Die Kultur- und Bildungsfunktion der Militärkapellen in den böhmischen Ländern des 19. Jahrhunderts, in: Musikgeschichte in Mittel- und Osteuropa. Mitteilungen der internationalen Arbeitsgemeinschaft an der Universität Leipzig, Heft 10, edd. Helmut Loos a Eberhard Möller, Gudrun Schröder Verlag, Leipzig 2005, s. 214–233 (s J. Šebestou). Ukrajinští studenti na pražské konzervatoři v období první Československé republiky 1918–1938, in: Hudební věda 43, 2006, č. 1, s. 39–58 (s J. Šebestou); Anton Bruckner a sudetští Němci, in: Harmonie, 2006, č. 4, s. 4–7; Knecht Jernej – eine Oper vom Brünner deutschen Komponisten Alfred Mahowsky (1907–1932) nach Ivan Cankar, in: Stoletja glasbe na Slovenskem/Centuries of Music in Slovenia, 20. slowenski glasbeni dnevi/20th Slovenian music days 2005, ed. Primož Kuret, Festival Ljubljana, Ljubljana 2006, s. 388–397; Der Brünner deutsche Komponist Alfred Mahowsky (1907–1932) und seine literarischen Inspirationen, in: Gesamtbericht zur BRUNA-Veranstaltung. Musikalische Matinee. Musik in Brünn – Zwischen Licht und Dämmerung. 1. Juni 2006, Masaryk-Universität Brünn, ed. Hanna Zakhari, Brünner Heimatbote, Plüderhausen 2006, s. 65–78. „Hrdinové“ a „svatí“ v životě hudebních spolků v Brně kolem roku 1900, in: Národ místo boha v 19. a první polovině 20. století. Sborník příspěvků z konference konané ve dnech 21.–22. dubna 2005 v Ústí nad Labem, edd. Kristina Kaiserová a Martin Veselý, Univerzita J. E. Purkyně, Ústav slovansko-germánských studií, Ústí nad Labem 2006, s. 161–169. K hudebnímu školství v Brně v době působení varhanické školy, in: Fenomén Janáček včera a dnes. Sborník z mezinárodní hudebněvědné konference. Konzervatoř Brno 2004 (Editio Conservatorium Brunense, vol. I), edd. Jiří Halíř, Lucie Pelíšková, Pavel Sýkora, Konzervatoř Brno – Togga, Brno 2006, s. 151–159. Musik zu Unterhaltungen und Festen der Musik- und Gesangvereine 1860–1918 am Beispiel Brünn, in: „Glasba za družabne priložnosti“ glasba za razvedrilo, glasba za však dan/„Music for social occasions“ music for fun, music for every day, 21. slowenski glasbeni dnevi/21st Slovenian music days 2006, ed. P. Kuret, Festival Ljubljana. Ljubljana 2007, s. 167–184. Der Brünner Musikverein und die Beseda Brněnská 1860–1910. Ein Vergleich, in: Lessociétés de musique en Europe 1700–1920. Structures, pratiquesmusicales, sociabilités, edd. H. E. Bödeker a Patrice Veit, Berliner Wissenschaft-Verlag, Berlin 2007, s. 211–241. Role vojenských hudeb v hudebním životě první Československé republiky, in: Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. Sborník ze stejnojmenné mezinárodní konference konané 28.–30. dubna 2005 v Praze, ed. J. Bajgarová, Etnologický ústav AV ČR, Praha 2007, s. 363–387. Význam hudeb vládního vojska v kulturním životě protektorátní Prahy 1939–1945, in: Evropská velkoměsta za druhé světové války. Každodennost okupovaného velkoměsta. Praha 1939–1945 v evropském srovnání (Documenta pragensia XXVI), edd. O. Fejtová, V. Ledvinka, J. Pešek a kol., Archiv hl. m. Prahy – Scriptorium, Praha 2007, s. 317–326 (s J. Šebestou). Ukrajinski studenty prazkoji konservatoriji za časiv peršoj Čechoslovackoji respubliky (1918–1938 roky), in: Zbirnyk statej ta dokumentiv do istoriji česko-halickych stosunkiv, častyna I – Do 140-riččja utvorennja tovarystva „Česka beseda“ u Lvovi (1867–2007), ed. J. Topinka a kol., Centr Jevropy, Lviv 2007, s. 174–185 (s J. Šebestou). Die Deutsche Brucknergemeinde in Leitmeritz vor und nach 1938. Zum Prozess der Ideologisierung im Mikrokosmos einer Kleinstadt, in: Musik im Protektorat Böhmen und Mähren (1939–1945). Fakten, Hintergründe, Historisches Umfeld (Veröffentlichungen des Sudetendeutschen Musikinstituts. Berichte, sv. 6), ed. A. Wehrmeyer, Ricordi, München 2008, s. 140–152. Skladatel meziválečného Brna Alfred Mahowsky a jeho opera Knecht Jernej, in: Hudební věda 45, 2008, č. 3–4, s. 295–312. Brucknerovi žáci z českých zemí, in: Miscellanea z výročních konferencí ČSHV 2006–2007, ed. J. Baťa, ČSHV a Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. v nakladatelství Agora, Praha 2008, s. 159–170. „Bosňáci přicházejí“ aneb Bosenské ohlasy ve vojenské hudbě, in: Bosna 1878–2008, edd. Martin Veselý a Kristina Kaiserová, Univerzita J. E. Purkyně – Ústav slovansko-germánských studií, Ústí nad Labem 2009, s. 720 (s J. Šebestou); Die bosnischen Anklänge in der Militärmusik zwischen 1878–1908 und der tschechische Militärkapellmeister Julius Fučík in Sarajewo 1897–1900, in: Mediteran – vir glasbe in hrepenenja evropské romantike in moderne / The Mediterranean – source of music and longing of European romanticism and modernism, ed. Primož Kuret, Festival Ljubljana 2010, s. 236–243 (s J. Šebestou); Srpski studenti na praškom konzervatorijumu u periodu od 1918. do 1938. godine, in: Prostori modernisma: opus Ljubice Marić u kontekstu muzike njenog vremena – Spaces of modernism: Ljubica Marić in context, edd. Dejan Despić a Melita Milin, Serbian academy of sciences and arts – Institute of musicology, Beograd 2010, s. 95–133 (s J. Šebestou); anglická verze Serbian students at the Prague conservatory 1918–1938 na přiloženém CD-ROMu, s. 81–119; Kamillo Horn und das Melodram, in: Zdeněk Fibich, středoevropský skladatel konce 19. století – Zdeněk Fibich as a Central European Composer at the End of the Nineteenth Century (= Musicologica Olomucensia 12), edd. Patrick F. Devine, Vladislava Kopecká a Jiří Kopecký, Univerzita Palackého, Olomouc 2010, s. 229–237; Srbští studenti na pražské konzervatoři v období 1918–1938, in: Hudební věda 47, 2010, č. 2–3, s. 231–266 (s Josefem Šebestou); Bruckner-Schüler aus/in den böhmischen Ländern (Zwischenbericht eines neuen Forschungsvorhabens), in: Bruckner-Symposion. Gemeinsame Vergangenheit – gemeinsame Zukunft? Musikalische Beziehungen Österreichs zu den neuen EU-Nachbarn Tschechien, Slowakei und Ungarn, edd. Theophil Antonicek, Andreas Lindner, Klaus Petermayr, Anton Bruckner Institut Linz 2011, s. 121–150; Litoměřice (Leitmeritz) als nordböhmisches Musikzentrum um 1900 – „Verkehren und Ringen“, in: Musik – Stadt. Traditionen und Perspektiven urbaner Musikkulturen, sv. 1 Traditionen städtischer Musikgeschichte in Mittel- und Osteuropa, ed. Helmut Loos, Leipzig 2011, s. 257–271; Příběh skladatele Kamillo Horna. K utváření sudetoněmecké kulturní identity, in: Harmonie, 2012, č. 3, s. 17–19.

  • jiná autorská či interpretační tvorba
    Hesla pro Slovník české hudební kultury (ed. J. Fukač – J. Vysloužil – P. Macek, Editio Supraphon, Praha 1997), The New Grove Dictionnary of Music and Musicians (ed. S. Sadie – J. Tyrrell, 29 sv., Macmillen Publishers Limited, London etc. 2001), Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. Jitka Ludvová, Academia a Divadelní ústav, Praha 2006); Die Musik in Geschichte und Gegenwart (ed. L. Finscher, Personenteil, Bärenreiter Kassel – Basel – London – New York – Prag – Metzler Stuttgart – Weimar, 2. neubearb. Ausgabe); hesla pro Český hudební slovník osob a institucí (www.ceskyhudebnislovnik.cz)
Zařazeno v: Kdo je kdo
Powered by SobiPro